Vlasta Pittnerová: Ve svých románech psala o lásce, ale jí život lásku nedopřál

Čtení knih zůstává oblíbenou formou trávení volného času pro seniory, jelikož pomáhá posilovat kognitivní funkce a bojovat proti projevům stárnutí. Ženy v tomto věku často v knihovnách sáhnou po titulech označovaných jako "ženské čtení", což jsou romány a beletrie zaměřená na ženskou tematiku. Mezi populární autorky tohoto žánru patří i Vlasta Pittnerová.  

Nejmladší z rodiny

Vlasta Pittnerová dostala do vínku hned několik křestních jmen. Celým jménem byla Vlastimila Jenovéfa Karolina Pittnerová a narodila se 1. ledna 1858 v Polné do rodiny knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Byla nejmladší z deseti dětí. Rodinné zázemí bylo ovlivněno pozitivním vztahem rodičů ke kultuře i vlasteneckým zájmům. Antonín Pittner byl přítele Karla Havlíčka Borovského a Vlastina matka Leopoldina se stal kmotrou Theodory, dcery Boženy Němcové. Není tedy divu, že takové prostředí budoucí spisovatelku velmi ovlivňovalo.

Vlasta Pittnerová absolvovala dívčí měšťanskou školu. K jejím zájmům patřila četba knih a ochotnicky hrála divadlo. Její touhou bylo stát se učitelkou. Jenže rodina zchudla, a navíc Vlastě nesloužilo moc zdraví. Svého snu se tedy musela vzdát. Nebylo jí ani dopřáno, aby si vybrala ženicha dle svého uvážení.

Chybělo jí bohaté věno. Na naléhání otce se provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, vdovce se dvěma dcerami. Manželství ale šťastné nebylo, protože manžel neměl pochopení pro Vlastiny literární zájmy. Nesedla si ani s vyvdanými dcerami. Vlasta se proto rozhodla pro řešení, které v té době patřilo k těm odvážným – od manžela odešla.

Odchod do Prahy

Když Vlasta Pittnerová opustila svého manžela, odstěhovala se do Prahy a začala se živit psaní povídek, románů a článků. Tímto svým počinem se stala první českou profesionální spisovatelkou. Přispívala do populárního Pečírkova kalendáře, udržovala přátelství s Eliškou Krásnohorskou, Karlem Václavem Raisem a dalšími známými osobnosti uměleckého světa tehdejší doby.

Svá díla publikovala také pod četnými pseudonymy – Ladislav Žďárský, V. Popelka, Vladimír Štěpánek, Mariana Turnovská. Patřila mezi oblíbené spisovatele.

Etnografický význam Vlasty Pittnerové

Když se začtete do některé z knih Vlasty Pittnerové, nejspíš vás zaujme, jak detailně popisovala venkovské prostředí i mluvu tehdejších lidí. Dokázala vykreslil typické krajové figurky, popisovala nářečí, kroje, architekturu, lidovou stravu i svatební zvyky. Jsou to cenné informace, z nichž čerpají etnografové i v současnosti.

Po smrti se vrátila do rodné Polné

Po celý život Vlastu Pittnerovou zlobilo její zdraví. To si léčila v lázních i přes svůj skrovný příjem. Bohužel onemocněla šedým zákalem, který jí znemožňoval to, co ji nejvíce bavilo – psaní. Zdravotní stav se jí ještě zhoršil poté, co ji srazil v roce 1903 automobil. Vlasta Pittnerová zemřela 8. března 1926 v Praze. Pochována je v rodné Polné.

Zdroj: databazeknih.cz, wikipedia.org

Náhledové foto: Anonymní autor, Public domain, via Wikimedia Commons