Miriam (35): Nevím, pro kterou se můj partner nakonec rozhodne. Bojím se, že já to nebudu

Miriam se ocitla na životní křižovatce, kde o jejím dalším směřování rozhoduje někdo jiný. Má přítele, který se bohužel ještě nestihl rozvést. A z toho pramení její současné problémy.

Osudové setkání

S Pavlem (41) jsem se seznámila na firemním školení, vzpomíná Miriam. Setkali jsem se tam a každý reprezentovali svoji pobočku firmy. Dali jsme se do řeči a zjistili, že nás spojují společné zájmy i stejný smysl pro humor. Pavel se tenkrát svěřil, že mu to doma neklape a že se od své rodiny odstěhoval s tím, že rozvod bude brzy následovat.

Slovo dalo slovo a my jsem dohodli, že se příště setkáme v příjemnějším prostředi, než byla školicí místnost, vzpomíná Miriam. O týden později jsme spolu zašli na kávu, pak do restaurace a do kina a po měsíci pravidelného setkávání jsme jeli na náš první společný víkend. Takto vlastně začal před čtyřmi lety náš vztah, jenž doposud trvá.

Náš společný život

Když měl Pavel své děti u sebe, zařídila jsem si program podle svého, říká Miriam. Ve zbývajícím čase jsme trávili celé dny společně u něho v bytě. Naštěstí nebydlíme od sebe příliš daleko, je to jen hodina jízdy autem, takže ani s dojížděním do zaměstnání jsem neměla problém. Opravdu jsme si žili spokojeně, hodně cestovali a chodili za zábavou do kina či divadla. Bylo tu ale jedno velké ale.

Pavel se od své rodiny zcela neodstřihl, protože nechtěl, aby děti trpěly. Takže Vánoce trávil společně s nimi i s manželkou, dokonce spolu všichni jezdívali v létě na dovolenou k moři a v zimě na hory. Brala jsem to tak, že se prostě stará a že jednou tento Damoklův meč rozsekne.

Chtěla jsem být za tu chápavou, která mu rozumí, když to jeho manželka neuměla. Jen mi bylo divné, že se stále nemá k rozvodu. Když jsem se ho na to občas zeptala, tak vždycky měl nějakou výmluvu – až po dovolené s dětmi, až se starší syn dostane na osmileté gymnázium apod.

Mé velké trápení

Trápilo mě také, že jsem nebyla zvána na jejich rodinné oslavy, které se slavily u jeho rodičů. Dokonce mě ani neznali. Pavel mě představil akorát svým několika přátelům.

Nyní mi táhne na šestatřicátý rok a mé biologické hodiny tikají. Ráda bych měla svoji vlastní rodinu, ale Pavel se do dalšího dítěte nežene. Prý mu stačí ty jeho, co má. O rozvodě už nemluví. Najednou vidím, že se naše partnerství dostalo do patového stavu a já si nejsem jistá, jakou roli v něm hraji. Když jsem se s ním seznámila, vypadalo to, že rozvod je otázkou blízkého času a že Pavla budu mít v krátkosti jen pro sebe. Teď to vypadá, že jsem jen vydržovaná milenka a že Pavel z rodiny nikdy neodejde.

Jak to všechno dopadne?

Tento víkend jsem s ním dala vážnou řeč a přímo se ho zeptala, jak hodlá naši situaci řešit. Pavel mi na to odpověděl, že na něho příliš tlačím a že nechce ublížit svým dětem, které na němi visí. A že ho mrzí, že to nedokážu pochopit.

Myslím si, smutní Miriam, že Pavel nikdy neměl v úmyslu se rozvést a že jsem se ním ztratila čtyři roky života čekáním na rozvod. Jsem zvědavá, jak celou situaci Pavel vyřeší, ale mám takové obavy, že já to nebudu, pro kterou se rozhodne.

Příběh je inspirován reálnou událostí, zatímco fotografie slouží pouze k ilustraci. Zažili jste něco podobného? Podělte se s námi o svůj zážitek! Pište nám na redaktor-ka@email.cz.

Zdroj: autorský článek

Náhledové foto: Pixabay